Statistiky půjček v Česku: data pro 2026

Statistiky půjček v Česku se dají číst dvěma způsoby. Pokud chcete vědět, kolik peněz mají domácnosti půjčeno u bank, nejčistší zdroj je bankovní statistika ČNB. Pokud chcete širší obraz včetně nebankovních úvěrů evidovaných v registrech BRKI a NRKI, hodí se data CBCB. Pro dotazy typu statistiky půjček v Česku data proto potřebujete zdroje rozlišit podle metodiky.

Podle ČNB měly rezidentské domácnosti v květnu 2026 u bank úvěry za 2 687 mld. Kč. Úvěry na bydlení dosáhly 2 062 mld. Kč a tvořily 77 % celkového objemu. Spotřebitelské úvěry byly menší, 423 mld. Kč, ale meziměsíčně rostly rychleji než bydlení.

To je důležitý rozdíl pro běžného čtenáře. Hypotéky dělají trh velký. Spotřebitelské půjčky ukazují náladu domácností. Když lidé více financují spotřebu, může to znamenat větší důvěru, ale také tlak na rozpočty. Proto má smysl sledovat nejen objem úvěrů, ale i RPSN, sazby, nesplácení a údaje z registrů.

Půjčkový trh v Česku prošel za posledních několik let ostrou zatáčkou. V roce 2020 a 2021 pomáhaly nízké sazby hlavně hypotékám. Potom přišla inflace, dražší peníze a opatrnější schvalování. V roce 2026 už trh znovu roste, ale za úplně jiné ceny než v období levných hypoték.

ČNB v květnu 2026 uvádí, že objem úvěrů domácnostem meziměsíčně vzrostl o 24 mld. Kč. Úvěry na bydlení přidaly 18 mld. Kč, spotřebitelské úvěry 6 mld. Kč. U spotřebitelských úvěrů ale ČNB zároveň upozorňuje, že měsíční tempo růstu v posledních měsících zpomalovalo z 2,3 % v březnu přes 1,6 % v dubnu na 1,2 % v květnu.

Starší srovnání ČSÚ ukazuje, že ke konci 3. čtvrtletí 2024 činilo zadlužení domácností podle dat ČNB 2 410,9 mld. Kč a úvěry na bydlení tvořily 74,9 %. V květnu 2026 už bankovní úvěry domácnostem dosáhly 2 687 mld. Kč a podíl bydlení byl 77 %. Směr je tedy jasný: bydlení zůstává hlavním motorem, ale spotřebitelské úvěry začaly po ochlazení znovu viditelně růst.

Cena úvěrů je pro domácnosti často důležitější než samotný objem trhu. V komentáři k úrokovým sazbám měnových finančních institucí ČNB uvádí, že sazba z nových úvěrů domácnostem na spotřebu v květnu 2026 vzrostla na 7,80 %. U úvěrů na bydlení byla sazba 4,66 %, u hypotečních úvěrů 4,59 % a u úvěrů ze stavebního spoření 5,73 %.

Kontokorenty a revolvingové úvěry jsou dražší liga. ČNB za květen 2026 uvádí sazbu 14,28 %, z toho kreditní karty 17,03 % a kontokorenty 15,44 %. To je dobrý důvod, proč krátkodobý dluh nepoužívat jako náhradu rezervy. Kreditka umí být praktická, ale pokud ji nesplatíte v bezúročném období, umí kousnout jako rozmrzelý ježek.

Při porovnávání nabídek proto sledujte spotřebitelský úvěr přes celkové náklady, ne jen přes reklamní úrok. U půjček je klíčové RPSN, poplatky, délka splácení, možnost předčasného splacení a sankce za prodlení.

Oficiální měsíční bankovní statistika ČNB je velmi dobrá pro celkový objem a sazby, ale běžně neukazuje jednoduchou mapu půjček podle krajů pro domácnosti. Regionální rozdíly se proto musí číst nepřímo.

Největší rozdíl vytváří bydlení. V Praze, Středočeském kraji, Brně a dalších dražších lokalitách potřebují domácnosti vyšší hypotéku na podobný typ bydlení než v menších městech. To zvyšuje průměrný dluh u domácností, které vlastní nemovitost s hypotékou. Naopak u spotřebitelských úvěrů bývá důležitější příjem domácnosti, stabilita práce a rezerva v rozpočtu.

ČSÚ v datech o finanční situaci domácností ukazuje výrazný rozdíl podle právní formy bydlení. Medián čistého jmění domácnosti žijící ve vlastním bydlení s hypotékou byl v roce 2024 3,8937 mil. Kč, zatímco u domácností v nájmu a ostatních formách užívání 157,8 tis. Kč. To neznamená, že hypotéka sama dělá domácnost bohatší. Spíše ukazuje, že přístup k vlastnímu bydlení a úvěru je v Česku silně propojený s majetkem domácnosti.

Český úvěrový systém nestojí na jednom univerzálním skóre jako v USA. Banky a nebankovní poskytovatelé pracují s bonitou, příjmy, výdaji a registry. Pro bankovní úvěry je důležitý BRKI, pro nebankovní úvěry NRKI a samostatně funguje negativní registr SOLUS.

CBCB uvádí, že v BRKI a NRKI dosáhl dluh obyvatel na konci 1. čtvrtletí 2026 4,22 bilionu Kč. Z toho dluh na bydlení činil 3,52 bilionu Kč a dluh na spotřebu 702,2 mld. Kč. Nesplácený dluh byl 37,9 mld. Kč, z toho 33,2 mld. Kč připadalo na spotřebu a 4,7 mld. Kč na bydlení.

Tady je vidět praktická lekce. Hypotéky tvoří největší objem dluhu, ale problémové splácení v registrech leží hlavně ve spotřebě. Pokud řešíte vlastní situaci, začněte přehledem závazků a registrů. Na Financera k tomu máme samostatný průvodce registry dlužníků a vysvětlení, jak se posuzuje bonita klienta.

Hypotéky jsou v českých statistikách půjček samostatný svět. Podle ČBA Hypomonitoru poskytly banky a stavební spořitelny v květnu 2026 skutečně nové hypotéky bez refinancování za 38,1 mld. Kč. Počet nových hypoték byl 7 871 kusů a od začátku roku dosáhl 37,7 tisíce kusů.

ČBA zároveň odhaduje, že dynamika z března až května by mohla implikovat letošní počet nových hypoték kolem 92,5 tisíce. Po dubnovém zpřísnění podmínek ČNB pro investiční hypotéky ale ČBA uvádí i opatrnější scénář kolem 81 tisíc nových hypoték.

Pro běžného kupujícího je důležité, že hypotéka není jen otázka sazby. ČNB ponechala u úvěrů na vlastní bydlení horní hranici LTV na 80 %, pro žadatele mladší 36 let na 90 %. U investičních hypoték doporučila od dubna 2026 přísnější limity, hlavně kvůli rizikům na trhu bydlení.

Eurostat používá širší rámec finančních účtů domácností. V roce 2024 tvořily v EU úvěry 92,4 % finančních závazků domácností a celkové finanční závazky domácností odpovídaly 54,0 % HDP. To je užitečné pro srovnání, protože samotné miliardy korun neříkají, jak velký je dluh vůči ekonomice.

Česko obvykle nevychází jako země s extrémně vysokým zadlužením domácností v evropském srovnání. Český problém je spíše struktura: drahé bydlení, vysoká citlivost mladších domácností na hypoteční sazby a segment spotřebitelských úvěrů, kde se rychleji objeví potíže se splácením.

Jinak řečeno, české domácnosti nejsou v evropském kontextu nejzadluženější, ale pro konkrétní rodinu může být jedna drahá půjčka bez registru větší problém než makroekonomický průměr. Statistiky pomáhají vidět směr trhu. Rodinný rozpočet rozhoduje, jestli je půjčka rozumná.

Český úvěrový trh hlídá hlavně Česká národní banka a základním zákonem pro spotřebitelské půjčky je zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Prakticky to znamená povinnost posuzovat úvěruschopnost, uvádět RPSN a poskytovat předsmluvní informace tak, aby člověk věděl, co podepisuje.

Ministerstvo financí v březnu 2026 oznámilo, že vláda schválila návrh novely zákona o spotřebitelském úvěru. Novela převádí evropskou směrnici CCD2 a má rozšířit pravidla i na některé bezúročné úvěry a modely typu buy now, pay later. Pro český trh je to důležité, protože splátkový prodej a odložené platby se přibližují klasickému úvěrování.

U hypoték ČNB v roce 2026 řešila hlavně investiční úvěry na bydlení. U vlastního bydlení zůstává hlavním limitem LTV, ale pro investiční hypotéky přišla přísnější doporučení. Data z BLS zároveň ukazují, že banky v březnu očekávaly ve 2. čtvrtletí 2026 zpřísnění standardů u úvěrů na bydlení v rozsahu 47 % čistého tržního podílu.

Nejpravděpodobnější scénář je další růst objemu úvěrů, ale ne návrat do éry extrémně levných peněz. Banky v šetření ČNB pro 2. čtvrtletí 2026 očekávaly pokračující růst poptávky po úvěrech u domácností. U spotřebitelských úvěrů očekávalo zvýšení poptávky téměř 69 % bankovního trhu, u úvěrů na bydlení 31 % čistého podílu bankovního trhu.

Do roku 2027 bude trh ovlivňovat hlavně vývoj sazeb, ceny nemovitostí, reálné mzdy a splátky hypoték po konci fixace. ČBA upozornila na vlnu končících fixací, podle odhadu ČNB mají v letech 2026 až 2028 končit fixace hypoték v průměrném objemu 534 mld. Kč ročně. To neznamená automatickou krizi, ale znamená to více domácností, které budou znovu počítat měsíční splátku.

U spotřebitelských půjček čekejte větší důraz na posouzení příjmů, výdajů a registrů. Pokud sazby zůstanou výše než v době před inflační vlnou, bude rozdíl mezi levnou bankovní půjčkou a dražším krátkodobým úvěrem ještě citelnější. Pro čtenáře to zní nudně, ale nudná rada je tady nejlepší: před podpisem si spočítejte celkovou splátku, RPSN a rezervu po zaplacení všech pravidelných výdajů.

Tato stránka kombinuje několik zdrojů, protože každý měří trochu jinou část trhu. ČNB sleduje bankovní sektor a harmonizované úrokové statistiky. ČBA Hypomonitor detailně sleduje nové hypotéky. CBCB pracuje s údaji z Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. ČSÚ a Eurostat dávají širší kontext domácností, majetku a finančních závazků.

Proto není správné mechanicky sčítat všechny uvedené hodnoty. Například objem bankovních úvěrů domácnostem podle ČNB a dluh evidovaný v BRKI a NRKI podle CBCB nemají stejnou metodiku. Používáme je vedle sebe proto, aby bylo vidět, jak se trh jeví z pohledu bankovní statistiky, registrů a domácností.

Poslední kontrola zdrojů proběhla 3. července 2026. U časově citlivých hodnot uvádíme období přímo v textu, typicky květen 2026 nebo 1. čtvrtletí 2026.