Co to je lombardní sazba?

Autor  Jakub Ondruška

Poslední aktualizace: 11. 11. 2024

Úvod

Lombardní sazba možná nezní tak vzrušivě jako téma na večerní rozhovor, ale můžete věřit tomu, že její vliv na ekonomiku by vás mohl zaskočit. Takže co to vlastně je?

Jednoduše řečeno, je to úroková sazba ČNB, za kterou si komerční banky mohou půjčovat peníze od České národní banky (ČNB). Podmínkou je, že nabídnou zajištění (obvykle ve formě cenných papírů). Tato operace se kdysi nazývala lombardní úvěr, dnes je však oficiální název marginální zápůjční facilita.

Pokud máte pocit, že se vám hlava točí z toho, jaké všechny sazby existují (diskontní, repo a teď i lombardní), nejste sami. Je to jako pokus zapamatovat si, kolik druhů káv existuje v moderní kavárně. Ale všechny tyto sazby jsou součástí měnové politiky ČNB a hrají klíčovou roli v regulaci ekonomiky.

Sazby jako nástroje měnové politiky ČNB

Když se řekne Česká národní banka, mysl mnoha z nás automaticky zabloudí k bance v podobě, jak ji známe z běžného života. Papírky s čísly, nekonečné čekání, žádosti o hypotéku, nesmyslné poplatky a tak dále a tak dále.

ČNB ale spíš nežli takovou (tedy komerční) banku zastupuje rolu státního dohledného orgánu. Dohlíží na finanční trh ČR s radou funkcí, z nichž mezi hlavní patří udržování stability české koruny a korigování inflace.

Na ty má ale vliv značné množství externích faktorů a úloha je to často nelehká – události posledních let jsou toho příkladem. ČNB úrokové sazby proto využívá pro dosažení svých cílů všechny dostupné nástroje.

Konkrétně tyto sazby stanovuje ČNB na svých zasedáních několikrát ročně:

• Repo sazba
• Diskontní sazba
• Lombardní sazba

Měnová politika je velice komplexní disciplína. Zjednodušeně ale lze říci, že pokud ČNB tyto sazby zvyšuje, bojuje sice s vysokou inflací, ale zároveň způsobuje, že je k dispozici méně peněz ve formě úvěrů. To má za následek, že lidé a firmy méně nakupují, méně utrácejí, a tím v souhrnu zpomalují růst ekonomiky.

Pokud naopak ČNB sazby sníží, motivuje to lidi a firmy v ekonomice, aby si více půjčovali, brali si hypotéky nebo investovali. V důsledku toho se ekonomika rozjede a přiteče do ní mnohem více peněz.

Vliv lombardní sazby na ekonomiku a jednotlivce

A teď ta zajímavá část – jak lombardní sazba ovlivňuje nás, běžné smrtelníky? Když ČNB zvýší lombardní sazbu, je to signál, že chce omezit množství peněz v oběhu.

Vyšší lombardní sazba znamená dražší půjčky, což banky přenášejí na své klienty – na vás (a bohužel i na nás). To může mít za následek dražší hypotéky, spotřebitelské úvěry nebo podnikatelské půjčky. Takže když chcete pořídit nový dům a lombardní sazba vyletí nahoru, může to váš sen o levném úvěru trochu zkomplikovat.

Naopak, když se lombardní sazba sníží, banky mohou půjčovat levněji, což podporuje investice a spotřebu. V podstatě jde o hru mezi ČNB a inflací. Když je inflace příliš vysoká, zvyšují se úrokové sazby (včetně lombardní), aby se omezilo utrácení. A když je inflace nízká, centrální banka může lombardní sazbu snížit, aby oživila ekonomiku.

Proč je důležité sazby sledovat?

Sledování vývoje úrokových sazeb není jen o tom vědět, zda vzrostly nebo klesly. Tyto sazby mají komplexní dopad na různé oblasti financí a mohou výrazně ovlivnit vaše rozhodování.

Pečlivým sledováním vývoje úrokových sazeb můžete optimalizovat nejen vaše investice, ale také se lépe připravit na výdaje spojené s úvěry či spořením. S tímto přístupem budete o krok napřed před trhem a můžete se rozhodovat informovaně.

Vývoj lombardní sazby ČNB

V tabulce níže můžete najít vývoj lombardní sazby za poslední období. V případě, že by jste potřebovali více historických dat, plný seznam naleznete na stránkách ČNB zde.

Závěrem – co vědět o lombardní sazbě

Řekli jsme si tedy, jak funguje lombardní sazba a proč je pro ekonomiku i osobní finance důležitá. Lombardní sazba, kterou ČNB pravidelně stanovuje, ovlivňuje přístup bank k úvěrům a tím i to, za jakých podmínek získáte půjčku či hypotéku. Pochopením fungování této sazby a jejím sledováním můžete lépe odhadovat, kdy je vhodné investovat nebo si půjčovat, a kdy naopak šetřit. Znalost těchto principů vám umožní lépe reagovat na ekonomické změny a plánovat své finance s větší jistotou.