Co je to diskontní sazba?

Diskontní sazba je jedna ze 3 sazeb určovaných Českou národní bankou (společně s lombardní sazbou a repo sazbou). Z čistě praktického hlediska diskontní sazba určuje, za kolik si můžou komerční banky "přes noc" uložit svoje volné peníze u ČNB.

Od této sazby se ale odvíjí rada dalších ukazatelů, které jejím zvýšením nebo snížením ČNB může ovlivňovat. Podobně jako repo sazba má diskontní sazba vliv na inflaci, PRIBOR a tedy i úrokové sazby hypoték, úvěrů a spořících účtů.

V tomto článku si proto vysvětlíme mechanizmus funkce této důležité sazby, způsoby, jakými ji využívá ČNB na prosazování své monetární politiky a praktické dopady zvyšování a snižování diskontní sazby.

Když se řekne Česká národní banka, mysl mnoha z nás automaticky zabloudí k bance v podobě, jak ji známe z běžného života - papírky s čísly, nekonečné čekání, žádosti o hypotéku, nesmyslné poplatky a tak dále a tak dále.

ČNB ale spíš nežli takovou (tedy komerční) banku zastupuje roli státního orgánu dohlížejícího na finanční trh ČR s radou funkcí, z nichž mezi hlavní patří udržování stability české koruny a korigování inflace.

Na ty má ale vliv značné množství externích faktorů a úloha je to často nelehká - události posledních let jsou toho příkladem. ČNB proto využívá pro dosažení svých cílů všechny dostupné nástroje.

Základní úrokové sazby patří k nejúčinnějším nástrojům měnové politiky a od vzniku samostatné České republiky se staly také nástroji nejpoužívanějšími.

Konkrétně tyto sazby stanovuje ČNB na svých zasedáních několikrát ročně:

Měnová politika je komplexní disciplína, ale zjednodušeně lze říci, že pokud ČNB tyto sazby zvyšuje, potlačuje sice vysokou inflaci, ale zároveň způsobuje, že je k dispozici méně peněz ve formě úvěrů, což znamená, že lidé a firmy méně nakupují, méně utrácejí, a tím v souhrnu zpomalují růst ekonomiky.

Pokud naopak ČNB sazby sníží, motivuje to lidi a firmy v ekonomice, aby si více půjčovali, brali si hypotéky nebo investovali, a v důsledku toho se ekonomika rozjede a přiteče do ní mnohem více peněz.

Pro vysvětlení diskontní sazba je důležité trošku vysvětlit, jak v praxi fungují banky. Komerční banky vnímají peníze jako de facto výrobní surovinu. Stejně jako každý jiný výrobce, i banky získávají suroviny (od klientů, kteří si u nich peníze uloží) a zpracovávají je na produkt, který pak prodávají dál - v případě bank jsou to samozřejmě úvěry.

Ale co má výrobce dělat, když nemá komu prodávat? Úvěry se prodávají na volném trhu a nikdo nemůže zaručit, jaký bude zájem lidí, firem atd. o úvěry.

Pokud má banka peníze, ale nemá je komu půjčit, musí vymyslet jiný způsob, jak je zhodnotit. Může je půjčit jiné bance (za sazbu, kterou v případě ČR +- stanovuje PRIBOR) nebo je uložit u ČNB za diskontní sazbu.

Komerční banky si tedy můžou prakticky kdykoliv uložit peníze v ČNB velice podobným způsobem, jak si vy ukladáte peníze u svojí komerční banky a ČNB jim za to oplátkou platí úrok ve výši diskontní sazby.

Z podstaty své definice diskontní sazba tvoří minimální úrokovou sazbu v ekonomice. Uložení u ČNB totiž představuje pro komerční banky takřka bezrizikovou investici.

To znamená, že PRIBOR nemůže být nikdy nižší jako diskontní sazba, v opačném případě by banky totiž místo půjčování si mezi sebou vždy upřednostnili výhodnější a méně rizikový scénář uložení u ČNB.

Na základě PRIBOR se následně určují úrokové sazby hypoték, spořících účtů a jiných finančních nástrojů, z čeho se dá jednoduše odpozorovat následující logika:

Svým způsobem tedy diskontní sazba v praxi označuje, jakou nejnižší úrokovou sazbu můžete ve vaší bance dostat na hypo nebo na půjčku. Je však nutno poznamenat, že diskontní sazba banky nijak nezavazuje - v určitých situacích se může banka třeba z komerčních důvodů rozhodnout, že půjčku poskytne i "se ztrátou".

V praxi můžeme sledovat vývoj diskontní sazby na webu ČNB, kde banka uveřejňuje pravidelné aktualizace s každým novým vyhlásením.

Události posledných let skvěle ilustrují funkci diskontní sazby a to, jak si ČNB využívá pro potřeby monetární a ekonomické politiky.

Na začátku sledovaného období v tabulce níže byla sazba téměř na nule ve snaze co nejvíc "nakopnout" ekonomiku během a po pandemii Covid 19.

Následně ale začíná zběsilá jízda, během které je v snaze ovládnout rostoucí inflaci sazba na 9 po sobě následujících schůzích ČNB a končí až na historické hranici 6,75%, odkud se pozvolna snižuje až v současné době, při zachování patřičné opatrnosti.

Jak můžete vidět z předešlého příklad, sledovat vývoj základních úrokových sazeb má zřejmé výhody pro mnohé z nás. Sazby mají významný vliv na ekonomiku země a jejich vývoj nám může hodně napovědět o tom, jak se bude vyvíjet v budoucnu. Mezi aktivity, u kterých se vyplatí je sledovat patří: