ETF vs. aktivně spravované fondy: Co se vyplatí + kde je háček

Stojíte před dilematem, kam investovat své úspory? ETF nebo podílové fondy? Není to žádné překvapení - oba typy investic slibují diverzifikaci a lákavé potenciální zhodnocení, ale liší se v klíčových aspektech, které mohou zásadně ovlivnit vaše výnosy.

ETF (Exchange Traded Funds) jsou investiční fondy obchodované na burze, které většinou pasivně sledují určitý index. Podílové fondy naopak představují tradiční způsob kolektivního investování s aktivní správou portfolia. Základní rozdíl? ETF mají v průměru 7x nižší náklady než podílové fondy - zatímco u ETF se náklady pohybují kolem 0,2 % ročně, u podílových fondů dosahují až 1,5 % ročně.

Tyto zdánlivě malé číslice mají obrovský dopad. Podle evropské studie SPIVA 61 % aktivních fondů nepokonalo benchmark v první polovině roku 2025. Český trh má svá specifika - neexistuje zde ETF na domácí index PX, což vytváří unikátní situaci pro české investory.

V tomto článku se podíváme na všechny klíčové rozdíly mezi ETF a podílovými fondy, analyzujeme jejich výkonnost, náklady i daňové aspekty. Pomohu vám pochopit, která cesta je pro vaše investiční cíle nejvhodnější.

ETF (Exchange Traded Funds) si můžete představit jako košík akcií nebo dluhopisů, který můžete koupit jedním kliknutím. Fungují jako běžné akcie - obchodují se na burze během obchodních hodin a jejich cena se mění v reálném čase podle nabídky a poptávky.

Největší výhodou ETF je jejich pasivní správa. Místo toho, aby se správci fondů snažili "porazit trh", ETF jednoduše kopírují vybraný index. Chcete investovat do 500 největších amerických společností? Koupíte ETF na S&P 500. Zajímají vás evropské akcie? Existuje ETF na STOXX Europe 600.

Petr Žabža z Air Bank to vystihuje přesně: "Vznik ETF byl důsledkem volání po jednoduchém, likvidním a transparentním investičním nástroji." A právě transparentnost je další klíčová vlastnost - každý den vidíte přesně, co ETF obsahuje.

ETF nabízejí okamžitou likviditu. Potřebujete peníze? Prodáte během několika minut za aktuální tržní cenu. U tradičních podílových fondů čekáte často den nebo dva na vypořádání.

Nejpopulárnější ETF sledují široké tržní indexy, ale existují i specializované varianty zaměřené na konkrétní sektory, regiony nebo dokonce investiční strategie. Náklady jsou minimální - většina kvalitních ETF má roční poplatek pod 0,3 %.

Podílové fondy mají dlouhou historii - první fond vznikl už v roce 1774 v Nizozemsku. Princip zůstává stejný: skupina investorů vloží peníze do společného fondu, profesionální správce tyto peníze investuje a zisky (nebo ztráty) se dělí podle velikosti podílu každého investora.

V České republice rozlišujeme tři základní typy podílových fondů:

• Akciové fondy investují především do akcií a nabízejí nejvyšší potenciální výnosy, ale také nejvyšší riziko.
• Dluhopisové fondy se zaměřují na bezpečnější dluhopisy s nižšími, ale stabilnějšími výnosy.
• Smíšené fondy kombinují akcie i dluhopisy podle aktuální tržní situace.

Objem v podílových fondech v ČR přesáhl 1 bilion korun v prvním čtvrtletí roku 2025. Zajímavé je rozložení portfolia Čechů: 25 % investují do akciových fondů, 37 % do dluhopisových a 28 % volí smíšené fondy.

Klíčovou charakteristikou podílových fondů je aktivní správa. Správci fondů se snaží "porazit trh" výběrem nejlepších investic, načasováním nákupů a prodejů nebo využitím různých investičních strategií. Za tuto službu si účtují vyšší poplatky.

Podílové fondy nabízejí často nižší minimální investice než ETF a umožňují pravidelné investování malých částek. Mnoho fondů také poskytuje osobní poradenství a pomoc s výběrem vhodné investiční strategie.

Náklady jsou často rozhodujícím faktorem při výběru investice. A zde ETF jednoznačně vyhrávají. Zatímco průměrné ETF má roční náklady (TER - Total Expense Ratio) kolem 0,2 %, u podílových fondů se pohybují mezi 1-3 % ročně.

Co to znamená v praxi? Představte si, že investujete 100 000 Kč na 20 let s průměrným ročním výnosem 7 %. Při nákladech ETF 0,2 % budete mít na konci 367 000 Kč. Se stejnou investicí do podílového fondu s náklady 1,5 % skončíte s částkou 318 000 Kč. Rozdíl? Téměř 50 000 Kč!

Ale pozor - ne všechny ETF jsou levné. Specializované nebo aktivně řízené ETF mohou mít náklady i přes 1 %. Naopak některé institucionální podílové fondy nabízejí náklady pod 0,5 %.

Struktura nákladů se také liší. ETF účtují pouze TER, který pokrývá všechny provozní náklady. U podílových fondů můžete narazit na vstupní poplatky (až 5 %), výstupní poplatky, správcovské poplatky a další skryté náklady.

Důležité je sledovat skutečné náklady, ne jen marketingové materiály. Mnohé podílové fondy inzerují nízké správcovské poplatky, ale celkové náklady jsou výrazně vyšší kvůli dalším poplatkům.

Pro dlouhodobé investory jsou nízké náklady kritické. Každé procento ročních nákladů může za 20 let "sníst" až 20 % z vašich výnosů. Proto je důležité náklady pečlivě porovnávat a volit ty nejnižší možné.

Otázka výkonnosti je možná nejkontroverznější téma v investičním světě. Zastánci aktivní správy tvrdí, že zkušení správci dokážou trh porazit. Příznivci pasivního investování argumentují, že dlouhodobě je to téměř nemožné.

Data jsou na straně pasivních investorů. Podle studie Vysoké školy ekonomické pouze 7 českých aktivních fondů překonalo ETF v ukazateli Sharpe ratio, který zohledňuje jak výnos, tak riziko. Dlouhodobě se jen asi 10 % aktivních fondů daří překonávat trh.

Proč je to tak? Aktivní fondy mají několik nevýhod. Vysoké náklady "požírají" značnou část výnosů. Správci často podléhají emocím a dělají špatná rozhodnutí v době volatility. Navíc musí držet určitou část portfolia v hotovosti pro případné výběry, což snižuje výkonnost.

ETF naopak mechanicky sledují index bez emocí a s minimálními náklady. Když trh roste, rostou i ETF. Když klesá, klesají také - ale bez dodatečných nákladů za "aktivní" správu.

Existují však výjimky. Aktivní fondy mohou být úspěšnější v turbulentním prostředí nebo na méně efektivních trzích. Někteří správci skutečně dokáží dlouhodobě překonávat benchmark - problém je je předem identifikovat.

Zajímavé je, že i v případech, kdy aktivní fondy překonají benchmark, často to nestačí na pokrytí vyšších nákladů. Fond může porazit index o 1 %, ale pokud má o 1,5 % vyšší náklady, investor je nakonec ve ztrátě.

Český trh má jednu zajímavou zvláštnost - neexistuje zde ETF na domácí index PX. Pro české investory, kteří chtějí investovat do domácích akcií prostřednictvím ETF, to představuje problém.

Jiří Kovařík z Burzy cenných papírů Praha vysvětluje: "ETF na české akcie zatím neexistuje kvůli několika překážkám. Především je to malý objem obchodů, omezená diverzifikace indexu PX a nezájem velkých globálních emitentů ETF."

Index PX obsahuje pouze několik desítek akcií, přičemž největší podíl mají banky a energetické společnosti. To vytváří koncentrační riziko - pokud se nedaří bankovnímu sektoru, trpí celý index.

Malý objem obchodů znamená nižší likviditu. Zatímco americké ETF obchodují miliony kusů denně, český trh by pravděpodobně neposkytl dostatečnou likviditu pro efektivní fungování ETF.

Globální emitenti ETF jako Vanguard, iShares nebo Xtrackers se zaměřují na větší trhy s vyšším potenciálem zisku. Český trh s tržní kapitalizací kolem 1,5 bilionu korun je pro ně příliš malý.

Čeští investoři, kteří chtějí investovat do domácích akcií, musí tedy volit mezi nákupem jednotlivých akcií nebo investicí do aktivních podílových fondů zaměřených na český trh. Některé fondy se specializují na střední Evropu a zahrnují i české akcie.

Alternativou jsou ETF zaměřené na emerging markets nebo střední Evropu, které obsahují i některé české akcie, ale jejich podíl je obvykle minimální.

Daňové aspekty investování jsou v České republice poměrně jednoduché, ale obsahují několik důležitých pravidel, která musíte znát.

Základní pravidlo je časový test tří let. Pokud držíte investici déle než tři roky, zisky jsou osvobozené od daně z příjmu. Toto pravidlo platí jak pro ETF, tak pro podílové fondy.

Druhé důležité pravidlo se týká hranice 100 000 Kč ročního zisku. Pokud vaše celkové zisky z prodeje cenných papírů a podílů v fondech nepřesáhnou za kalendářní rok 100 000 Kč, nemusíte je danit - i když jste časový test nesplnili.

Pavel Beneš z daňového poradenství upozorňuje: "Pozor na překročení stotisícového limitu. Pokud máte zisky 105 000 Kč, danit musíte celou částku, ne jen těch 5 000 Kč nad limit."

U pravidelného investování se uplatňuje metoda FIFO (first in, first out) - při prodeji se počítá s tím, že prodáváte nejdříve nakoupené podíly. To může být výhodné pro splnění časového testu.

Dividendy a kupóny z ETF a podílových fondů podléhají srážkové dani 15 %, kterou většinou strhne správce fondu. U zahraničních ETF může být situace složitější kvůli smlouvám o zamezení dvojího zdanění.

Reinvestice zisků v rámci fondu nepodléhají zdanění - daň platíte až při prodeji podílů.

Důležité je vést si přehled o nákupech a prodejích. Brokeři obvykle poskytují daňové přehledy, ale konečná odpovědnost za správné zdanění je na vás.

Nejlepší investiční strategie často nespočívá v výběru mezi ETF a podílovými fondy, ale v jejich chytré kombinaci podle vašeho investičního profilu a cílů.

Základ portfolia by měly tvořit široké, levné ETF na světové indexy. Tyto ETF poskytují okamžitou diverzifikaci napříč tisíci společnostmi s minimálními náklady. Doporučuji alokovat 60-80 % portfolia do takových ETF.

Aktivní složku můžete doplnit kvalitními podílovými fondy se specializací na konkrétní regiony nebo sektory. Například fondy zaměřené na střední Evropu mohou být zajímavé pro české investory, protože manažeři znají místní trh lépe než globální indexy.

Jan Macek z Conseq upozorňuje na úspěch dynamických penzijních fondů: "Nejlepší penzijní fondy letos přinesly přes 10 % výnos díky aktivní správě a schopnosti rychle reagovat na tržní změny."

Praktická alokace by mohla vypadat takto:

• 50 % světové ETF (MSCI World, S&P 500)
• 20 % evropské ETF nebo fondy střední Evropy
• 20 % dluhopisové ETF pro stabilitu
• 10 % specializované aktivní fondy

Rebalancing portfolia provádějte jednou ročně. Pokud se některá složka příliš odchýlila od cílové alokace, prodejte část ziskových pozic a dokupte podhodnocené.

Tato strategie kombinuje výhody obou přístupů - nízké náklady a širokou diverzifikaci ETF s potenciálem aktivní správy tam, kde může přinést přidanou hodnotu.

Volba mezi ETF a podílovými fondy není černobílá. Každý typ investice má své místo v portfoliu moderního investora.

ETF jsou ideální, pokud hledáte nízké náklady, transparentnost a jednoduchost. Hodí se pro dlouhodobé investory, kteří chtějí sledovat výkonnost trhu bez placení vysokých poplatků za aktivní správu. Jsou také skvělé pro začátečníky díky okamžité diverzifikaci.

Podílové fondy mohou být lepší volbou, pokud hledáte aktivní správu, osobní poradenství nebo investice do specializovaných oblastí, kde aktivní přístup může přinést přidanou hodnotu. Hodí se také investorům, kteří preferují pravidelné investování malých částek.

Nejlepší strategie pro většinu investorů kombinuje oba přístupy: základ portfolia tvoří levné ETF na široké indexy, doplněné kvalitními aktivními fondy v oblastech, kde může aktivní správa uspět.

Pamatujte, že nejdůležitější není perfektní výběr, ale začít investovat. Čas na trhu je důležitější než timing trhu. Rozdíl mezi průměrným ETF a průměrným podílovým fondem je menší než rozdíl mezi investováním a neinvestováním.

Pokud si nejste jisti, začněte s širokým ETF na světový index a postupně se učte. Investování je maraton, ne sprint. Nebo se obraťte na nezávislého finančního poradce, který vám pomůže nastavit strategii podle vašich konkrétních potřeb a cílů.