Kryptoměny jsou v poslední době obrovským hitem, každý den nabírají na popularitě a odborníci jim prorokují ještě slibnější budoucnost.
České orgány však stále žádným způsobem tuto digitální měnu z právního hlediska neupravují. Česká národní banka nevnímá kryptoměny jako měnu, ale jako movitý majetek, z čehož vyplývají určité daňové povinnosti.
Ačkoli se zdá, že byste se díky tomuto zdánlivému přehlížení ze strany úřadů mohli vyhnout zdanění svých zisků z krypta, opak je pravdou.
Finanční a daňové úřady již (i když s mírným zpožděním) stihly na situaci zareagovat a na tradery si posvítí i díky nově zavedené povinnosti online platforem sdílet informace s úřady.
Česká legislativa a kryptoměny
České instituce, tedy Česká národní banka a Finanční správa, nevnímají kryptoměny ani jako investice, z tohoto důvodu se nepočítá ani s žádným časovým testem, při kterém se zisk z investic, které jsou drženy méně než 3 roky nedaní.
Kryptoměny jsou tedy českými finančními orgány brány jako movitý majetek, na který se vztahuje §10 zákona o daních z příjmů. Což znamená, že zisk z kryptoměn se musí řádně danit.
Zdanění zisku z kryptoměn
K povinnosti zdanit kryptoměnu nedochází v případě, že ji vlastník drží na svém účtu bez pohybu. A to ani v případě, pokud hodnota kryptoměny narůstá.
Kryptoměny daně
Pod zdanitelným příjmem u kryptoměn se rozumí rozdíl mezi příjmem z prodeje nebo směny kryptoaktiva, výdajem na nákup a transakčními poplatky.
Pod prodej kryptoměny z pohledu daňové povinnosti spadá jakákoli forma výměny virtuální měny za majetek, poskytnutí služby, výměna za jinou virtuální měnu či její odplatný převod.
Zdanitelným příjmem je také příjem z tažení kryptoměny. Takový příjem vzniká v případě, že těžař kryptoměnu prodá.
Způsob zdanění se liší podle toho, zda s kryptoměnami obchoduje fyzická nebo právnická osoba.
V případě, že kryptoměny nakupujete pravidelně a nevíte, jak pro účely zdanění zjistit nákupní cenu. Můžete buď použít aritmetický průměr nákupních cen nebo použít metodu FIFO, a tím účtovat opravdu každou pořizovací cenu.
Jak danit kryptoměny – Fyzická osoba
Na obchodování s kryptoměnami, které není soustavná činnost se nevztahuje žádné osvobození. Fyzická osoba může být osvobozena od danění kryptoměn výhradně v případě, že všechny její příjmy z ostatních činností jsou nižší než 30 tisíc korun ročně.
Při přemýšlení o tom, jak danit kryptoměny, je však důležité myslet na to, že do tohoto ročního limitu se počítají všechny vaše příjmy z vedlejších činností, které produkují zisk. To znamená nejen ty z kryptoměn. V okamžiku, kdy danou částku překročíte, daníte ji celou.
Další důležitou poznámkou je, že se berou v úvahu příjmy a ne zisky. Od roku 2021, tedy pro daňové přiznání 2022, byla pro fyzické osoby a OSVČ určena sazba daně ve výši 15%. Tato nová daň se týká pasivních i ostatních příjmů.
V případě, že vaše příjmy přesahují 48násobek průměrné mzdy, vztahuje se na vás 23% procentní daň. Stále máte ale možnost snížit si daňový základ o odečitatelné položky, případně využít slevy na dani.
Jak danit kryptoměny – právnická osoba
V případě, že investujete do kryptoměn, je několik důvodů, proč je to výhodnější dělat jako právnická osoba nebo OSVČ. První výhodou je hlavně u vyšších zisků plochá sazba daně ve výši 19%.
Stejně jako u fyzických osob, i v případě firem se zisk z kryptoměn daní pouze v okamžiku prodeje. U firm je však další výhodou, že se příjmy z kryptoměn promítnou do celkového hospodářského výsledku.
To znamená, že určitou ztrátu firmy v konkrétní oblasti lze snížit příjmem ze zisků z kryptoměn, avšak výhradně ve stejném účetním období, respektive roku.
Kryptoměny a DPH
Samozřejmě také na kryptoměny se v případě, že jste podnikatel nebo firma, vztahuje DPH. Konkrétně ale pouze na jejich těžbu, samotné obchodování s kryptoměnami je od DPH osvobozeno.
Určení pořizovací ceny
Představte si, že jste v roce 2018 koupili 2 Bitcoiny, jeden za 25 000 Kč. Později, v roce 2019 jste k němu dokoupili další 2 Bitcoiny, jeden za 50 000 €. V roce 2021 jste se ale rozhodli prodat, konkrétně 3 Bitcoiny, jeden za 75 000 Kč.
V případě, že jste jednotlivé kryptoměny, které jste prodali společně nabyli za různé ceny, máte 2 možnosti jak určit jejich pořizovací cenu. Buď prostřednictvím váženého průměru, nebo takzvanou metodou FIFO.
Vážený průměr
Dohromady jsme koupili 4 Bitcoiny spolu za 150 000 Kč. Jeden Bitcoin tedy stál 150 000/4 to je 37 500 Kč.
Prodali jsme 3 Bitcoiny celkem za 225 000 Kč. Náklady na jejich získání jsme měli 37 500*3, což je 112 500 Kč.
Pro zdanění Bitcoinu použijeme zdanitelný zisk (zisk – náklady) v tomto případě činí 225 000 Kč – 112 500 Kč, čili 112 500 Kč. Tuto částku jsme povinni zdanit (sazba daně bude 15 %). Celkově tak státu za tento prodej zaplatíme téměř 17 500 Kč.
Metoda FIFO
Při využití metody FIFO představuje pořizovací cenu 1 Bitcoinu cena, kterou jsme zaplatili za pořízení první BTC, tedy 25 000 Kč.
Prodali jsme 3 Bitcoiny celkem za 225 000 Kč. Náklady spojené s jejich pořízením byly 3*25 000 Kč, čili 75 000 Kč.
Zdanitelný zisk (zisk – náklady) činí 225 000 – 75 000 Kč, čili 150 000 Kč. Tuto částku jsme povinni zdanit (sazba daně bude 15%). Celkově tak státu za tento prodej Bitcoinu zaplatíme daně ve výši 22 500 Kč.
Zdanění kryptoměn ve světě
Ve srovnání s ostatními zeměmi v našem regionu jsou daně z kryptoměn poměrně mírné. Stejnou výši daňového zatížení má i Maďarsko.
Na Slovensku daň z kryptoměn pro fyzickou osobu dosahuje až 19%, přičemž se na ně vztahují i 14% zdravotní odvody.
Některé země však daň z kryptoměn nemají zavedenu vůbec. Jsou jimi například: Portugalsko, Německo, Singapur, Bělorusko, Švýcarsko, Malta a Malajsie.
Regulace kryptoměn
Jak jsme již v úvodu zmiňovali, v porovnání s tempem vývoje ve světě kryptoměn, česká legislativa výrazně zaostává. Přesto je docela velmi pravděpodobné, že se to bude muset v blízké budoucnosti změnit.
Kryptoměny se čím dál stávají pevnou součástí finančního světa, investují do nich obrovské korporace a věří jim mnozí odborníci ze světa financí. České finanční a legislativní orgánu budou muset na tuto výzvu reagovat.
Na přípravě legislativy v oblasti kryptoměn již dlouhodobě pracuje například Evropská unie. Jejím cílem je sjednotit trh s kryptoměnami v rámci celé unie. Zásadní změnu má přinést uznání kryptoměn za finanční nástroje.
Připravovaný návrh má 4 hlavní cíle: právní jistota, podpora inovací, ochrana spotřebitele a finanční stabilita.
Mohlo by vás také zajímat:
Často kladené otázky o zdanění kryptoměn
Podléhají kryptoměny zdanění?
Kryptomeny stále nejsou v evropském prostoru považovány za peníze. České finanční instituce na kryptoměny nahlížejí jako na komoditu nebo movitý majetek. Daň z kryptoměn se proto vypočítává § 10 zákona o daních z příjmů.
Kdy danit kryptoměny?
Většinou se uvádí, že daň z kryptoměn je povinné uhradit vždy při prodeji. Ve světě krypta však existují různé situace a transakce. Všeobecně bychom tedy mohli říct, že daně z kryptoměn je nutno platit vždy tehdy, když dochází při jakékoli manipulaci s nimi k zisku.
Jak se vyhnout zdanění kryptoměn?
Ve skupinách na sociálních sítích nebo na diskusních fórech se často najdou jednoduché návody jak se vyhnout zdanění bitcoinu nebo jiných kryptoměn. Internetoví odborníci si často vysvětlují české zákony po svém. Pamatujte si ale, že daň z kryptoměn jste povinen přiznat a zaplatit vždy, když došlo k zisku, nezáleží na tom, jakými způsoby se to stalo.
A co výběry z automatů na bitcoin?
Lidé si často myslí, že výběry z takových automatů jsou anonymní. Není to však úplně tak, protože automat musí nejprve klienta identifikovat. Nemyslíc na to, že u většiny takových automatů jsou také kamery. Odpověď tedy zní, i případný nákup a prodej kryptoměn z automatů podléhá zdanění.
Jak vypočítat zisk z prodeje kryptoměn?
Zisk z prodeje kryptoměn vypočítáte stejně, jako u jakékoliv jiné transakce. Základní vzorec pro výpočet vypadá následovně: prodejní cena – nákupní cena – transakční náklady = zdanitelný zisk.
